Brownův pohyb

 Roku  1827  pozoroval  botanik Robert  Brown  pod

 mikroskopem pylová zrnka ve vodě. Zjistil, že zrnka 

 nejsou v klidu, ale že se nepravidelně trhavě pohy-

 bují. Směr pohybu se neustále měnil. Brown se myl-

 ně domníval, že  tento  pohyb je  projevem  života  pylových zrn.                                          video

 Ukázalo se, že podobně se ve vodě pohybují všechny  částečky 

 pevných látek, jejichž průměr byl menší než 0,001 mm.  Poznalo 

 se, že  pohyb částeček je tím živější,  čím  jsou částečky menší
 a čím vyšší je teplota kapaliny.

 Jaké je vysvětlení?

 Například na částečku tuše narážejí ze všech stran nepravidelně

 molekuly  vody. Je-li  částečka velká, nárazy  ze všech stran se

 ve svém  účinku ruší. Je-li částečka malá, v jistém okamžiku na-

 razí více molekul z jedné strany než ze stran ostatních, a  proto

 se  částečka posune  nebo  pootočí. V dalším okamžiku převlád-
 nou nárazy z  jiné strany a  částečka se opět  posune nebo po-

 otočí.                                                                animace

Rozluštění  tajemství  tohoto  pohybu se  Brown již nedočkal. Brownův objev vysvětlili  fyzikové Smoluchowski a Einstein až v roce 1906.

Brownův pohyb a difuze jsou důkazem  neustálého neuspořádaného  pohybu molekul látek.