| Příklady z praxe - Tání | ||||||
|
● Proč nejsou každé jaro obrovské záplavy?
Led a sníh taje při teplotě 0 °C. Proč tedy na jaře, když náhle stoupne tep- lota „nad nulu“, naráz neroztaje vše- chen led a sníh a nezpůsobí obrovské záplavy? Řešení: Na roztání 1 kg ledu zahřátého na teplotu 0 °C na vodu téže teploty je třeba přibližně 334 000 J, což je velké množství tepla. Právě toto velké měr- né skupenské teplo tání ledu je příči- nou velmi pomalého tání ledu a sněhu,
a proto nedochází k záplavám. Led
faktorem, jenž zpomaluje tání sněhu, je jeho bílá barva, která převážnou
|
část tepelného záření (slunečních pa- prsků) odráží a pouze malou část absorbuje. Stačilo by pouze malé sní- žení průměrné roční teploty a sníh by nemusel roztát vůbec. Následovala by další doba ledová.
● Taje led v místnosti, kde je teplota 0 °C? Pokud do místnosti s teplotou přesně 0 °C, v níž není žádný zdroj tepla, ani do ní neproniká zvenku ještě chladněj- ší vzduch, doneseme led, může tento led roztát, nebo ne? Řešení: Led se pouze ohřeje na teplotu 0 °C, pokud jeho teplota byla původně nižší. Další tepelná výměna mezi vzduchem
|
|
v místnosti a ledem ustane, protože došlo k vyrovnání teplot a led již nezíská potřebné teplo ke změně skupenství. Ze stejného důvodu by v místnosti ani voda nezamrzla.
● Roztaje led lépe pod peřinou? Jistě znáte ten pocit, kdy se vám v zimě nechce ráno vylézat zpod za- hřáté peřiny, která pěkně hřeje. Po- může tedy peřina i k rychlejšímu roz- tání ledu? Řešení: Peřina je pouze tepelný izolant a za- braňuje živočišnému teplu unikat do okolí, proto se nám zdá být pod pe- řinou tak teplo. Horší je to ovšem večer, kdy je nám naopak zpočátku pod peřinou zima. Protože led samo- zřejmě nemůže vyvíjet žádné své teplo a peřina jako tepelný izolant brání okolnímu teplu v tepelné výmě- ně, led pod peřinou v teplé místnosti právě naopak roztaje daleko později. | |||
