Příklady z praxe - Tuhnutí - zvláštní případy | ||||||
● Může mít voda teplotu -20 °C? Co je to přechlazená voda?
Přechlazená voda je jeden ze čtyř metastabilních stavů vody. V této podobě je voda v kapalném skupen- ství, i když má teplotu nižší, než je její teplota tuhnutí. Samo ochlazení vody pod 0 °C ještě nezaručuje její zmrznutí. Pokud dáme čistou vodu (vhodná je stolní voda, ne minerálka) na chvíli do mrazničky nebo je delší dobu ve velmi chladném prostředí, může náhle velmi rychle zmrznout, když stlačíme láhev nebo jí třepeme. Můžeme pozorovat její zmrznutí i po přidání nějakých krystalků (krystali-zační jádro) - vhodné je třeba nasy-pat do ní sůl.
Vědcům se podařilo dosáhnout teplo-ty přechlazené vody až na –40 °C.
V přírodě se přechlazená voda v nej- větší míře vyskytuje v mracích nad |
póly, kde ovlivňuje tvorbu ozónu díky svým odlišným optickým vlastnostem oproti "běžné" vodě. Dále je v bouřko- vých mracích typu cumulus. Jako kon- denzační jádra v procesu přirozené kondenzace poslouží částečky prachu, pylová zrnka nebo krystalky mořské soli.
● Jak vznikají sněhové vločky? Sněhové vločky se u nás obyčejně tvoří při teplotách od -1 °C do 1 °C. |
|
Jejich velikost stoupá úměrně s teplo- tou. Při nízkých teplotách padají jen drobné ledové krystalky. Vločky mají tvar pravidelného šestihranu. Vločky se často spojují a vytvářejí větší shluky sněhu.
Jak vlastně sněhové vločky
Možná Vás překvapí, že sníh je nad našimi hlavami po celý rok. V mracích jsou drobné kapky přechlazené vody a ledové krystalky. Přechlazená voda se odpařuje a její páry se srážejí na drobných krystalech, budoucích vloč- kách. Tedy i letní déšť začíná ve vy-sokých vrstvách atmosféry jako sně-žení, ovšem vlivem teplých přízemních vrstev se změní v pouhou vodu.
A kolik je ve sněhu vody? Z jednoho centimetru čerstvého prašanu ji není víc než vrstva o 1 mm. |