Kapalnění

a) Voda v otevřené nádobě se neustále vypařuje, její objem se zmenšuje. Uchováváme-li  vodu v uzavřené láh-vi, její objem se nemění. Přesto však vypařování neustane.

Některé molekuly vodní páry se vracejí do vody. Probíhá tedy současně opačný děj k vypařování, který se nazývá kapalnění.

b) V  uzavřené  láhvi se nachází sou- stava  voda,  vodní  pára, vzduch. Při stálé teplotě nastane v této soustavě rovnovážný  stav.  Za   určitou  dobu přejde právě  tolik  molekul z  povrchu vody do vzduchu, jako se jich vrátí ze vzduchu do vody. V  tomto  stavu  je při stálé teplotě v  láhvi vzduch párou nasycen. Nemění  se  objem  vody ani objem vzduchu a vodní páry nad povrchem vody.

V přírodě je ve  vzduchu  vždy obsažena vodní pára. Do-stává se tam vypařováním vody z mo- ří, řek a jezer, z půdy, z povrchu rost-lin i  dýcháním  živých  organismů. Za slunečného   dne  získá  atmosférický  vzduch větší množství vodní páry. Když  se  večer  ochladí,  stane  se  vzduch párou nasycen a část vodní páry zkapalní.

Tak vznikne na ochlazených částech rostlin rosa ne- bo  v  přízemních  vrstvách  vzduchu mlha. Vodní  pára   se dostává vzdu- chovými proudy do vyšších chladněj- ších vrstev atmosféry, ochladí  se  a zkapalní. Z nepatr-ných kapek vody se vytvoří oblaka. V oblacích se spojují malé kapky vody ve větší, které pa- dají  k  zemi  jako  déšť.  Kapalnění vodní páry je opačný děj  k vypařo-

vání vody.